The Dream
Sen. Zdál se mi sen. Viděl jsem sám sebe uprostřed nekonečné pouště. Necítil jsem žádný strach, jenom na mně dolehla zničující pustota toho místa, bolestná osamělost ve které jsem se tak najednou objevil, ale stejně-to místo pro mě bylo jaksi domácké a podvědomně známé. Z kapsy mi vyskočil skřítek a vyzval mně k tanci.Zasmál jsem se a povídám-jak s tebou tančit, máš jen tři palce-ale najednou mi připadlo že je vlastně divukrásně hezký-zelené zářící očíčka na přívětivém kulatém obličeji, skoro lidském ale s velkýma špičatýma ušima... Neodolal jsem, velmi se sklonil, vzal opatrně jeho ruce do svých a roztančil se. Najednou už jsem na poušti nebyl - se skřítkovou pomocí jsem létal vzduchem. Za nějaký čas jsem se od něj toho dost naučil.Ukázal mi spoustu jiných bytostí, věcí ale hlavně lidí a co mně překvapilo, spousta mněla také své skřítky. Na světě žili skřítci všech barev, silní i slabí, někteří nadaní magickou mocí, jiní byli okřídlení, jiní si libovali v rychlosti. Někteří lidé si ve svých kapsách drželi skřítky s hadí hlavou-jejich kousnutí zabíjí- a já jenom pozoroval tance s mým malým kamarádem a učil se, učil se o lidech. Byl jsem veselý a šťastný-a že existuje taky něco jiného? Tím jsem se přestal za nějaký čas úplně zabývat. Také jsme spolu promlouvali-jeho pohled na svět byl drobný jako on sám a věci co mi ukazoval mi přinášely malé radosti ze života, třeba když jsme u mně doma leželi znavení tancem a on povídá-hele, týhle trumpetky v týhle části tvý kazety jsis všiml? Nikdy mi však neřekl své jméno. On mé znal velice dobře a mně trochu rozčilovalo, když jsem mu dával různá jména, která vždy přijal, nikdy ale přesně nevystihovala to, co byl. A tak jsem mu říkal prostě skřítku. Nazývali ho tak i mí noví přátelé, kteří milovali ten prapodivný taneček se zelenými pidižvíky stejně jako já, tančini jsme tedy společně. Občas se vyčerpá a odejde na chvíli spát. To potom mám co dělat, abych ho probudil, spí vždycky hrozně tvrdě a já se do pouště hrozně nerad vracím.. sám. Když jsem tam bez něj, každá buňka mého mozku blázní a skáče a přemejšlí jenom o tom, kdy se zase ke mně vrátí, kdy mi zase najde lidi, kdy zase budeme tančit, kdy se zase budeme smát.