Hippies a Beatnická generace
Beat generation byla uzavřená skupina spisovatelů, kteří žili bohémským způsobem života, psali hluboké myšlenky a básně. Zabývali se východními filosofiemi a hlavně zen-buddhismem. Bydleli zde nebo se sem rádi vraceli, kouzlo tohoto místa jim dodávalo inspiraci. Mezi veliká jména této doby patří Ken Kessey, Jack Kerouac, Allen Ginberg, kteří měli v San Francisku jeden ze svých domovů. Básník Lawrence Ferlinghetti založil v 50. letech v Haight Ashbury na ulici Columbus Avenue své knihkupectví City Lights. Beatnický ráj, který se tam nachází dodnes. K Haight Ashbury neodmyslitelně patří také květinové děti, tedy hnutí hippie, které se stalo symbolem 60. let pro tuto Sanfranciskou čtvrť. Z některých beatniků se začali vyvíjet hippie. V tomto bodě se tyto dvě skupiny lidí rozdělují: Zatímco hippíci pokládají beatnickou generaci za své modly, čerpají z jejich myšlenek, v dílech nacházejí inspiraci… Beat generation neuznává hippies, odsuzuje jejich ideály, opovrhuje jimi. Spisovatelé se distancovali od tohoto nově vznikajícího hnutí, neztotožnili se s nimi, právě naopak, uzavřeli se do sebe, do své komunity a svých ideálů. Hippies nenáviděli válku, někteří beatnici tuto válku považovali za správnou a podporovali ji. V 60. letech byla tato čtvrť definitivně centrem komunity hippíků. V polovině 60. let jich zde žilo přes 15 tisíc. Z největších osobností tohohle hnutí mohu zmínit Janis Joplin, Jerryho Garciu a jeho skupinu Grateful Dead, Jefferson Airplain a mnoho dalších, kteří zde žili a koncertovali v nedalekém parku zvaném Goden Gate Park. Beatnici se stáhli do ústraní, hippies přejali jejich filozofii, snad si ji zjednodušili, snad upravili. Nirvány se snažili dosáhnout pomocí LSD, volné lásky a rockové hudby. Žili zde v míru, lásce ke světu a harmonii. Škoda, že dnes už je dávno tomu, co zemřeli velicí lidé této doby, co zemřel náboj a nálada 60. let. Jak beat generation tak hippies měli krásné ideologie, škoda taky, že tyto dvě názorové skupiny lidí nenašly společnou cestu…

Haight Ashbury dnes
Dnešní Haight Ashbury se od dob bohémů výrazně nezměnila. Údajně v ní stále přetrvávají zbytky atmosféry 60. let, typické domečky zvané „Painted ladies“ stojí pořád na svém místě. Žijí zde mladí lidé, květinové děti 21. století. Jsou tam krámky s batikovanými věcmi, starou hudbou, s korálky, hospoda Vesuvio, kde na stěnách visí fotky beatniků a úryvky jejich textů, i Ferlinghettiho knihkupectví City Lights najdeme tam, kde bývalo. Moc bych se tam jednou chtěla podívat, nasát kouzlo doby staré 40 let, ucítit na vlastní kůži náboj „posvátných“ sixties. Snad se tam jednou sejdeme…